Malá noční báseň

Autor: Fido Dido | Kategorie: Něco literatury

Tak aby se neřeklo že nepíšu, tak teda píšu. Když jsem tak jednou v noci ležel a věnoval se sledování stropní komplikované bílé malby, říkal jsem si, jak je venku hezky tma a teploučko, vzpomněl jsem si na Nerudovu Letní noc a říkal jsem si, že bych mohl napsat báseň o letní noci, když je mam tak rád. Tak jsem tedy přemýšlel jak ztvárnit, připodobnit, vytvořit, nebo alespoň přiblížit náladu noční procházky ztemnělým městem, proplétajíc se mezi zbytky ztracených turistů a dezorientovaných opilců. Nakonec se mi to s pomocí boží… samozřejmě nepovedlo. =oD Ale tak se koukněte sami.

Malá noční báseň

I když v létě je den nejdelší,

slunce stejně jednou zapadne.

Pálivé paprsky na procházce neruší,

lehký splín na osamělou duši dopadne.

Stejně ty dlouhé stíny,

stejně někoho ven zlákají.

Na temné ulici plné špíny,

vesele od lampy k lampě skákají.

Ztracená osoba mezi stíny,

zahlédla odlesk pamětí střípku.

Ale než chmurné vzpomínky zapadly do suché hlíny,

nad obzorem objevilo se pár slunečních paprsků.