|
16. 08. Ranní vetřelecAutor: Fido Dido | Kategorie: Výkřiky do tmy Tak dnes ráno mne od smrti dělil jen vlásek. Když jsem ráno vstal do práce dal jsem si studenou sprchu abych se probudil. Po návratu do pokoje jsem se oblékl a koukám na polici. Abych přiblížil co mne vedlo k onomu téměř osudnému omylu. Můj zesnulý děda, z máminy strany, vždy na chatě dával různě po zemi a mezi kytky gumové hady aby nás vyděsil. Nedávno jsem přišel do pokoje a máma mi nechala u počítače několik gumových much. Tak jsem je mírně ignoroval a žil dál svůj život. No a když se vrátím k dnešnímu ránu, tak jsem si zrovna oblékl tričko a koukam na polici sedí taková srandovní velká kobylka… No, tak jí popadnu za křídla a chci jí dát k těm mouchám, načež ona se začala zmítat a utíkat pryč… Já myslel že je to můj konec… Jinak k ránu tu mám svojí další báseň: Ránko Jdu do práce, slunce ještě nepálí. Mrznou mi palce, já vzal si sandály.
Jo a dneska v práci nebyla práce takže jsme s tím sekli už ve 12:30 což bylo těsně po obědě |
ty vole, ta kobylka byla živá? ale neeee
jo… A kdyby sem náhodou zašel nějakej ekolog, tak sem jí lapil do krabičky od čaje a v parku vypustil =o)
no ranní příhoda s kobylkou, to se mi ještě nestalo…:-D myslim ze si muzes pripsat prvenstvi…
Na tebe čeká velikánskej, rozzuřenej a hladovej mědvěd 
Good basnicka