|
11. 09. Je to dávno a při tom před chvilkouAutor: Fido Dido | Kategorie: Výkřiky do tmy Tak mě zas jednou chytla vzpomínka Právě jsem si zavzpomínal na některé věci co jsem zažil v tomto roce a tak si řikam, byl to vydařenej rok. A to snad nejvíc ze všech. Už jen podle toho jak se mi zdá bejt dlouhej. Když si představim že jsou to teprve tři měsíce, co jsem po návratu z Ostravy z Iron Maiden a noci ztrávené na spoji mezi vagony, přišel do školy na 9:00 a cejtil se jako někdo kdo by viděl v noci svojí nejoblíbenější skupinu. Je to skoro tři měsíce co jsem se se zpožděním valil do Sazka Arény a i když jsem přišel půl hodiny po zahájení vpouštění do arény (16:30), tak jsem si našel naprosto super místo na kterém jsem se mohl držet zábrany. Je to přes dva měsíce co jsem byl oblečenej za hípízáka a žebral po Praze se spolužákama, je to jedna a půl měsíce co jsem byl na Masters Of Rock vedle stanového městečka valachů, je to měsíc co jsem byl s Míšou a Pájou v Pyšelích, je to tři čtvrtě měsíce od srazu v Dejvický a půl měsíce od Natruc Kolín. A tejden od začátku školního roku. Je to zvláštní jak to všechno utíká v děsnym nepoměru. Sice se utěšuju že už jenom 10 měsíců, ale když si vezmu jak dávno to je co sem byl na Iron Maiden, tak mě trochu přechází optimizmus. |
Jo, ale ještě během těch cca 40ti let si připočítej pár “bezkrkých zrůdiček, alias malých smraďochů”