Penál a v něm spousta emocí

Autor: Fido Dido | Kategorie: Výkřiky do tmy

Tak je to přesně deset dní od mého posledního příspěvku. Ano je mi to trapné. Ale jak řekl jeden nejmenovaný člověk (nechci ho jmenovat abych někomu něudělal radost) řekl: “Komentáře jsou důležitá věc pro psychiku blogaře”. Ano, je to tak. Vono je to sice fajn psát na blog, ale člověka to po čase přestane bavit když zjistí že je teoreticky možné že mu tam přijde jednou za den jeho máma (čímž děkuji svému jedinému pravidelnému návštěvníkovi) a pak občasný návštěvník který zrovna hledal nějaké to eroticky naladěné slovní spojení a seděli tam nějaké ty spojky. Proto prosím abyste sem tam přihodili nějaký ten komentáříček. =o) Jinak se z toho asi zhroutím.

No jináč když přehlídnu události za těch posledních několik dní, tak vám povyprávím o mém šíleném čtvrtku. Celý čtvrtek začal v 0:00 jakémsi JEEP BARU kde jsme byli s Kryštofem, jeho spolužákem Kubou a Denisou oslavit Kubovo bezchybné divadelní představení (které jsem bohužel neviděl). O tomto baru se dá říct snad jen pár slov. Smí se tam bejt s šíšou, choděj tam dost fajn lidi a na pánských WC je na prkénku nápis “TO JE ALE MACEK!” a na dámských (jestli Denisa nekecala =oD ) je napsáno na zrcadle: “TY JSI ALE KRÁSNÁ”. Myslím že to je opravdu nepřekonatelná přednost tohoto klubu, když pominu fotku Klause s thompsnem a dělo před vchodem. =oD V půl druhé jsem již ležel pod peřinou a pomalu usínal.

Ráno jsem byl vzbuzen v sedum hodin a po krátké sprše se nečekaně v čas objevuji na Andělu kde jsem měl sraz s Pavlem. Když jsme se setkali s našim zaměstnavatelem o kterém jsem slyšel již dřív a věděl jsem že se mu řiká Slamák, nadšeně jsme vlezli do jeho žluté dodávky mercedes která má přes 1/5 čelního skla lapač snů a zjistili jsme že Slamák je posluchač SKA. Za chytlavé melodie Alice se dala na pití jsme dojeli k domu kde probíhali naše práce. V podstatě to bylo celkem v pohodě, ale náramně jsme se u toho já i Pavel zníčili. Nicméně šlo o rozbití kameninové trubky a betonu který byl kolem ní, problém byl v tom že se to celé odehrávalo v uličce ve které se dalo chodit pouze po boku a jakýkoliv pokus o to že projdou dva lid kolem sebe se nevyplácel, páč na jedné ze zdí byla čerstvá omítka a třízubý ukrajinec by neměl radost z jakéhokoliv poškození oné zdi. Práci jsme začli v 9 hodin a končili jsme v 17h. S poměrně slušnou odměnu 750 korunek jsme se spokojeně odhoupali do svých domovů. V šest jsme se znovu sešli na Andělu a vyrazili na koncert Horkýže Slíže. Byl to koncert zadarmo a tak se není čemu divit že tam byla polovina Prahy a vzhledem k tomu že to bylo v Lucerně to bylo opravdu tragické. Ale po jakési skupině skládající se ze tří rockerek nastoupili již poměrně přiožralí HS a dali se do hraní. Vedle našeho osobního minikotle stálo několik homosexuálních metrosexuálů kteří se nám svými tanečky bez triček starali o zábavu po celé trvání koncertu. Na LAG Song jsem z lítosti že je vůbec nevidí vzal Muchnovu spolužačku Rózu na záda a jak popsala Denisa která nás viděla z kotle: “Zpívala a chvílema jen koukala a tys vypadal že zkolabuješ.” Nicméně jsem potěšil sám sebe svým výkonem a galantností a koncert jsem přežil až do konce kdy jsem s Jaroušem vtrhl na dámské záchody a využili studené vody.

Druhý den jsem nebyl schopen zvednout PC na stůl. Proto vám doporučuji: vyhejbejte se těmto FREE koncertům