KOSTKOVANÁ SaKA

Autor: Fido Dido | Kategorie: Výkřiky do tmy

Jen abych nezapoměl: tykev funguje na jedničku a chuť maté se moc nezměnila, jen je sladší, což neni vůbec na škodu.

Hlavní téma tohoto brzkého a neuvěřitelně dojemného příspěvku jsou mé narozeniny. Když jsem po návratu z koncertu DiscoBalls močil v parku před domem u keře, napdalo mě že už je tak opadaný, že skoro nemá cenu se za něj schovávat. Zavzpomínal jsem si cestou výtahem do šestého patra kolikrát jsem tohoto bujného porostu využil za tento rok když jsem šel ve více či méně střízlivém stavu domu z koncertů, či s trochou toho nikotinu v těle z čajovny. A co když byl ještě takhle opadaný? Nebo zapadaný sněhem? To byli časy kdy jsem neschopen společenského života den ode dne pociťoval horší stav mé psychiky a uvažoval o nechutnosti života a jaké to bude až konečně bude za mnou. To byli časy které ve mne utvrzují že svět je plný neuvěřitelných bytostí, bytostí co si jen tak pro pořádek řikaj kamarádi. I v této době jsem měl přátele a ti kteří se o mne doopravdy starali jsou ochotný se se mnou bavit i teď. Od tohoto období a tohoto okamžiku mě dělí nejšťastnější doba mého života. Období plné lidí kteří srší štěstím i přes své problémy a období které ze mě vychovalo jiného člověka. Proto bych chtěl dovršit mých 15 prožitých let tímto:

Napřed musím říct že moje rodina je plná lidí na který se můžu spolehnout že mě kdykoliv podpoří až pujdu za nějakým snem. Z nejbližšího okruhu musim poděkovat mámě za to že toleruje veškeré moje prohřešky a nekalosti a že svou důvěřivostí mě nutí nedělat o moc horší věci než o kterých ví že dělám. Mému otci za to že mě nutí žít tak jak bych měl a že mě naučil hroznou spoustu věcí do života a i přes to že nejsem přesně syn dle jeho představ mě zahrnuje veškerou péčí kterou dokáže poskytnout a sestře za to že mi ukazuje co mě všechno čeká a že mi vychovala rodiče. =o) Jo a psovi Danymu že dělá z našeho bytu domov.

Pavlovi a Denise za neustálou technickou podporu mé osoby a neuvěřitelnou tolernaci. *Za naprosto super zážitky. (A Pavlovi zvlášť za to že je to člověk kterej se mnou vydržel kamarádit ze všech nejdýl…)

Honzovi G. za důvod proč se čas od času zamyslet nad svým duchovním životem a (*).

Tadisovi za jeho nápady, upřímnost a humor kterej mě nikdy neomrzí

Michalovi za jeho náladu která mě dycky rozveselí a pohled na svět kterej díky němu mam

Kryštofovi za jeho racionální přístup k čemukoliv a praštěný hlášky

Áňe za pomoc v opravdu těžkejch chvílích

Báře za neuvadající dobrou náladu a oporu

Jule za její humor a fotodokumentaci která je pro mě hrozně důležitá

Edě za její naprosto nepochopitelně srdečný pozdravy a úsměv kterej mě dycky potěšil

Kačce Č. za to jak dokáže zpříjemnit den když jí člověk ráno potká

A to jsou asi všichni ke kterým mohu říct něco konkrétního a jinak děkuju všem lidem z celýho našeho ročníku a lidem co jsem v poslední době potkal. (Honza K., Dominik, Ben, Vašek B., Vendula, Samka, Jarouš, Kuba, Lucka, Petr, Pštros, Bára, Róza a všichni na který sem tady zapoměl…)

Díkec

Hooou to bylo naprosto brutálně vyčerpávající, ale stálo to za to =o). Tak žijte vesele a užívejte si toho že mi je 16. =o)